9. 8. 2019 - WBOC 2019

Taktika byla jasná, začít pomaleji, ohlídat mapu a na první střelbu nepřiběhnout ve vysokých tepech. Když to mé mapařské schopnosti a obtížnost tratě dovolí, tak postupně zrychlovat. Tahle taktika se vyplatila, šla jsem v lese bez chyby a střelba za finského severního větru taky nebyla na štíru. Přiblížím vám můj pocit z posledních minut onoho závodu…

…Razím poslední kontrolu před střelnicí, přibíhám na stojku a slyším „Benesova from the Czech Republic came second, only five seconds behind Lisa Aderson from Sweden“, po sekundách bylo dalších x holek a já věděla, že teď záleží jen na tom, kolik terčů spadne. Spadly čtyři z pěti, v tu chvíli jsem sice nevěděla, jestli to bude stačit, ale tušila jsem, že tak jako tak to bude dobrý výsledek, s kterým mohu být spokojená. Rychlým soupeřkám spadly „jen“ tři, takže to klaplo a já titul obhájila. Pro mě dost nečekané až neuvěřitelné.

Po závodě mi spousta lidí řeklo, jak musím mít pevné nervy, že koukat na to bylo sice vzrušující, ale na mém místě by v tu chvíli být nechtěli. Musím říct, že koukat na biatlon v televizi, držet palce a pouze čekat, jestli terč zbělá, je mnohem víc o nervy, než být sám s puškou na stavu a rozhodnout o svém umístění. Takže né nemám pevné nervy, jen trochu štěstí (a dostatek tréninků).

Děkuji Kubovi za hezký a rychlý report, přikládám zmiňované foto 🙂

Jana

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

  1. Anonym :

    Děkuji všem:)

  2. sosjh :

    Jani, skvělé, blahopřejeme!!! Hojní

  3. Zdeněk :

    No prostě jseš dobrá 🙂