Na poslední zimní expedici oddílu orientačního běhu došlo k fenomenálnímu objevu. Expedice oddílu se zaměřila na hledání chybějícího článku ve vývoji člověka. Podle slov hlavního organizátora výpravy dr. Jaroslava H. nám neustále  chyběl významný přechodový článek mezi dnešním člověkem a generací pravěkého člověka Ötziho* (viz kurzíva).  Železnou Rudu na Šumavě jsme nezvolili náhodně, přísně vědecky jsme vyhodnotili celoroční podmínky a vytipovali penzion U krále Šumavy jako ideální výchozí místo pro vybudování base campu výpravy. Po zkušenostech z mezistátních třenic mezi Itálií a Rakouskem po objevu  Ötziho byla činnost expedice přísně  kamuflována sportovní činností. Z důvodů utajení se všichni členové výpravy zapojili do pátracích akcí v nových týmových dresech – viz foto:

Skupina kolem dr. Martina T. se zaměřila na výzkum na svazích hory Großer Arber (Velký Javor). Ostatní skupiny systematicky pročesávaly horu Špičák, Polom, okolí Prášil, jezera Laka a trasu šumavské magistrály. Pečlivým výběrem členů dle výslovnosti slov „Apfel štrůdel“ jsme zabránili prozrazení našich záměrů i na německé straně hranic. Podařilo se objevit (místo nálezu a jména objevitelů jsou z pochopitelných a bezpečnostních důvodů zamlčena) ostatky těla člověka doplňující  právě chybějící mezistupeň ve vývoji dnešního lidstva (viz náhledové foto).

Homo sapiens sportis

Po prvním prozkoumání našeho nálezu  jsme objevili význačné skutečnosti a přepsali tím učebnice. Námi objevený  vývojový typ člověka se živil a lovil během. Svou kořist prostě uběhal. Naše názory vychází ze skutečnosti, že úplně ztratil srst na celém těle, čímž získal výhodu snadnější termoregulace a při běhu se nepřehříval. Po prozkoumání jeho funkční anatomie jsme poprvé v živočišné říši právě u něj zjistili možnost rychlejší  frekvence dýchání než byla frekvence pohybu jeho končetin. Tvar chodidla je plně přizpůsoben k běhu po lesích. A vrcholem vývojové dokonalosti bylo jeho pravěké kolo, které je nyní objektem zkoumání. Nalezené ostatky člověka jsou předmětem našeho dalšího úporného bádání, ze kterého chceme vyvodit inspirující  návody i pro člověka (líného a pohodlného) v dnešním přetechnizovaném světě. Díky všem členům expedice za objev  s přesahem do budoucnosti lidstva. Pokračování expedice tedy příště.

Kuba

__________________________________

*Dvojice německých turistů, Helmut a Erika Simonovi, se 19. září 1991 vracela z dlouhé alpské túry poblíž rakousko-italské hranice. Když scházeli z hory, všimli si, že z ledu vyčnívá hlava s rameny. Napadlo je, že narazili na tělo pohřešovaného horolezce, zachyceného lavinou, která nedávno spadla. Ve skutečnosti objevili něco daleko pozoruhodnějšího – tělo pravěkého muže, později dostal jméno Ötzi.

Ötzi