27. 12. 2014 - Jak naběhat 11,5 km na ploše 0,6 km²

Na dalšího sněhuláka jsem se tentokrát vydával  krásně vyspanej, zato přežranej cukrovím. Forma zřejmě nikdy nebude ideální. Minule se na Komoře běžel hardcore obrázkovej orienťák, takže byly všichni napjatí, co si na ně vymyslí Jirka Vébr tentokrát. Nápověda na webu byla poměrně záhadná.

Deset minut před startem začal výklad závodu, kterému jsem vůbec nerozuměl. Náladě zrovna nepřidalo to, že zrovna začalo sněžit. Zřejmě vždycky orazím centrální kontrolu, vyrazím posbírat jeden shluk kontrol, zase orazím centrální kontrolu a vydávám se na další shluk. No, rozhodl jsem se prostě běžet za davem. Všichni okamžitě vystartovali, ale u nedaleké centrální kontroly  po oražení zastavili a mapovali. Našel jsem si tedy v klidu mně přidělenou kontrolu a naběhl na ni. Po mírných obtížích jsem kamennou jámu našel, ale co teď? Jirka přece mluvil o nějakém shluku. Za pár protočení mozkových závitů (naprázdno) mi došlo, že shluk je ze dvou kontrol a ty jsou sice na výřezech vedle sebe, ale na samotné mapě často dost daleko od sebe.

Běžel jsem si tedy v klidu to svoje (všichni pobíhali okolo, ale jinam) a jen zhruba tušil, že mi to asi Štěpán Hejzlar solidně natře, protože běžel skutečně ďábělsky. Nebylo čemu se divit, vždyť zrovna bylo svatého Štepána. Jako bonus k chmurným myšlenkám mi začala řinout krev z nosu. Vzpomněl jsem si na orienťáka, který narazil během závodu do stromu a běžel zkrvavený dál, takže jsem taky nezastavoval. Po chvíli jsem zjistil, že tekoucí krev přináší do závodu jednu zásadní nevýhodu – kape vám to do mapy a tak je čtení za běhu o něco horší.

Nešlo o nic hroznýho, takže jsem po hodině pobíhání stále stejnými místy (zajímavým zážitkem bylo akorát probuzení bezdomovců ve stanech) konečně dorazil do cíle. Ukázalo se, že jsem doběhl hned druhý za Štěpánem – ovšem o ostudných 6 minut. Stříbro se z našeho oddílu ještě podařilo vybojovat Kačce Blažkové v B. Na 7. místě v téže kategorii doběhla Helča Novotná , na 18. místě Markéta Blažková a na 20. Ivan. V céčku se Verča Blažková umístila devátá. Celá rodina Tichých soutěžila v A, táta se umístil 6., sestra 7. a mamka 11. Petr Blažek skončil o místo líp, desátý. Veškeré výsledky zde.

Závod bych celkově ohodnotil jako povedený, hledání kontrol z výřezů bylo zajímavé, ale ke konci poměrně monotónní. Chtěl bych vás ovšem hlavně pozvat na Sněhuláka 17. Ledna – bude se konat na zbrusu nové mapě v Třeboni, přesněji řečeno na Oboře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

  1. Markéta :

    Moc hezké a hlavně udělané tak, že jsme mohla začátek běžet s Verčou (sama by to celé nedala, až když si osahala systém druhou půlku jsem jí jen kontrolaovala)a když skončila, mohla jsem pokračovat ve svém…. Jen to ždímání bot a ponožek mne nebaví, když mrzne 🙁

  2. Petr :

    Souhlasím. Nápad i provedení se povedl a příjemně zpestřil svátky. S tím lámáním hlavy nás bylo myslím trochu víc, ale o výsledek myslím nikomu nešlo. PB

  3. Jana T. :

    Mě se závod taky líbil, pořádně jsem se proběhla a monotónní mapově mi při mých schopnostech orientovat se v prostoru nepřišel, protože jsem si lámala hlavu nad každým výřezem z mapy, kde to vlastně je:-)
    Jana T.

  4. Ivan. :

    Mi se Sněhulák moc líbil/až na můj výkon/.Byl to i pěkný návod k tréninku pro náš oddíl.Ma malém prostoru postavit tratě pro všechny.
    Díky Jirkovi a těm několika dalším pořadatelům.
    Ivan.

  5. Petr :

    Tomáši jsi si jistý…? 16.ledna je pátek.